Vladivostok. Nádraží je v zálivu. Dnes se ještě nebudeme stěhovat. Hoši se rozešli k moři, k městu a okolní opevněné kopce. Odváží se rotný sklad a kuchyň.
Po obědě odcházíme. Po dvouhodinovém namáhavém pochodě unaveni přicházíme za město do kasáren. Každý má svoji postel (bez slamníku), hodně místa. Jsme spokojeni a každý se zařizuje. - U vlaku zůstavena stráž. Šli jsme po nejživější ulici vladivostocké Světlanskaja, s kopce do kopce. Nejdříve dlážděním pěkným po malých kulatých kamínkách, od čehož nohy bolely.
Zařizujeme se v novém bydlišti.
32 lidí na službu a 20 na práci do přístavu nakládat uhlí.
Do rána pršelo. Rozdávány věci z plukovní prodejny.
Opět prší. Bije hrom, voda se valí potoky se stráně, pod kterou se krčí naše kasárny (přízemek).
Dnes slunečno. Od moře však strašný vítr. Opět služba. Byli jsme v přístavě, kde je hlučno. Stojí zde americké, japonské a ruské lodě.
Strejček z Ameriky umístěn ve velkém baru. Šli jsme si prohlížet amer. křižník. Byli jsme pouze na palubě, když počala pušečná střelba ve městě. Museli jsme se vrátit. Podle příkazu, který vydal Čeček, nesmí se žádný dobrovolec v uniformě českosl. vojáka súčastnit místních bojů. Než jsme došli zpátky, notně jsme zmokli. Máme pohotovost.
Město celou noc je osvětlováno reflektory. Střelba z děl, kulometů a pušek trvá až do rána. Přišla zpráva, že pravé směry jsou poraženy a že zvítězily proudy jdoucí za ústavodárným shromážděním. Před obědem došla zpráva opačná, která se potvrdila. Zvítězili monarchisté (Rozanov). Gajda poražen, prý je raněn. Musí odjeti z Ruska. Nad městem stav obležení. Volný pohyb do 6ti hodin večer. Náš lékař praporu informoval nás o tyfu a nakažlivých nemocech a o obraně proti nim.
Večer v rotě silné debaty. Sympatie na straně Gajdově.
V časopisu napadán hrubě gen. Gajda. Dnes žádá plátek za prominutí nás. Služba.
172