Přivezli prapory s národními a rudými barvami (dary od sovětů). Naše rota nedostala žádné.

19. VIII.

Plukovní hudba koncertuje před církví. Máme tam několik kroků. Čisté, harmonické zvuky, v ruské zapadlé vísce nikdy neslýchané, vylákaly mnoho obyvatelstva. Mládež, aby lépe viděla vylezla na hřbitovní zeď. Všichni pozorně naslouchají. Zdá se, že i očima hudbu vnímají. Neskrývají obdivu a hlasitě si pochvalují, jak "hárno" hudba hraje.

20. VIII.

Informace prof. Maksy o poměrech ve vlasti. Zprávy přinesl ze Stockholmu, ze sjezdu socialistů. Jsme shromážděni pod vysokým stromem na silnici k Polonoi, 4 versty od nás. Byli tam od celé brigády. Zprávy zajímavé, uchvacující, opět smutné o utrpení našich doma, o jejich práci a odvaze. Za řeči dovedně podané často bouřilo se nitro. Škoda, že neslyšeli ji všichni váhající!

21. VIII.

Začínáme cvičit prostné sokolské cviky.

Ve stodolách za nocí již chladno. Musíme do chat. Zde málo místa. Budeme se z Berezny stěhovat.

V Titkově.

22. VIII.

Pošmourný den. Ve 12 hodin shromažděni za vesnicí na cvičišti, náš a 2. prapor. Milý náš velitel krátce promluvil, srdečně napomenul a povzbudil k další činnosti. Defilujeme za zvuků plukovní hudby a odcházíme. Příští své bydliště obcházíme velikým obloukem. Přicházíme do Labuně, kde zůstává 2 prapor a hudba. Po několika verstách vcházíme do úhledné vesničky s "forvarkem". Jsme umístěni po chatách po 2 - 5 lidech.

Titkov od Berezny oddělen širou bažinou, přes kterou teprve později sapéři vystavěli cestu. Jinak při návštěvě do Berezny jsme chodili po rozmočených pěšinkách mezi lukami k potoku, který se přelézal po vrtkavých kolech, tvořících jez. Přes Labuň se nikomu choditi nechtělo. Titkov na první pohled byl nám sympatický, ty slepené chaty zdály se útulné, vábily k sobě svou prostotou. Je rozložen na 2 svazích, mezi nimiž protékal potůček. Podél cesty vedly 2 řady domů. Při cestě, která odbočovala na druhý svah byla ubytována 1. četa, s počátku i kuchyň. Na druhém svahu byla ostatní část roty. Chaty pouze na straně k potůčku, na druhé jen několik roztroušených v poli. Naši důstojníci bydleli na zámku v domku správcově. Zámek stál nad rybníkem, kterým protékal potůček. Při jeho výtoku stál shořelý mlýn. (Tam za součinnosti šera vzala se asi padesátka cihel potřebných na zasazení kotle na kuchyni.)

23. VIII.

Snad se nás vesničané bojí. Není divu, takové pověsti nás předcházely. Loupíme, vraždíme a téměř lidojedi. Ale při těch obavách, které již druhého dne se rozptýlily, nezapřeli staroslovanského pohostinství.

11