vnitřku k jejich zlosti. U kolejí zanechali uražené pancéřové dvéře. Nemohli jsme je hned pronásledovati, neboť kolej byla zatarasena vagony.
Na nádraží stojí vlak s běženci. Dáváme jim chléb. K večeru vypravujeme se na zástavy před bronevik, kde jsme až do rána.
Obdrželi jsme 2 bedny bomb a 7 beden (á 10 kusech) pušečných granátů.
V nikolajevských novinách ve stati Uralskojevejsko autor líčí boje, kdy sami uralští kozáci s velkými obětmi se drali s bolševiky. A již, již podléhali, jsouce obkrouženi u Saratova. A tu 21.V. st.st. přišla jim ohromná zpráva: "Čechoslovackimi vojskami zanaty goroda Rtiščevo, Serdobsk, Penza, Kuzneck i Syzran, sověty svergnuty, ožidajetcja padenie Samary". [1] Píše: Nakonec! Doždalis! Teper ne odni! Teper spasenniě! [2]
Neměli zbraní a proto poslali esaula Klimova s několika sotnami k nám. Tou dobou my zabrali Ivaščenkovo, kde jim dány zbraně a náboje, načež se vrátili. Líčí boje u Buzuluku, kde počítají si za čest, že mohli bok v bok býti se s námi. Jejich části vedl tam Martynov.
Otnošenie Čechoslovakov bylo samym bratskim. V Ivanšenkově ne uspěli ešče kazaki razsěglad lošadej, kak Čecho-slovaki uže peredali im patron, oružie i j. "My věrim v vas- govorili oni- potomu čto my znaem, čto vy byli bezoruženy i vse že ne zachoteli priznat sovětskuju vlast". [3] A tak v novinách o nás jde sláva.
Ráno odjezd do Šelašníkova. Stáli jsme zde do oběda. Přišel Komárek Eman z divadelní komandy a vypravoval za vzorného naslouchání, napínavé líčení boje u Zlatoústa a cesty do Miass.
Po obědě jedeme dále do stanice Šentaly, kdež nocujeme. Nádraží pusté, vydrancované. Máme opět službu na zástavách. U tratě v levo u mlýna a v pravo od tratě. Vypukl požár. Mocné plamenné jazyky ozařovaly oblohu. Myslíme, že je to znamení bolševikům, kde se nalézáme. Ale spíše na náš vrub ji někdo zapálil, aby na nás poštval obyvatelstvo.
Noviny naříkají na nepatrný růst Národní armády.
82
[1] - text v uvozovkách azbukou
[2] - od dvojtečky psáno azbukou
[3] - poslední odstavec až k tomuto místu psán azbukou