odpor. Líto je nám prolité krve, zbytečných obětí šíleného plánu Trockého. Obětí stále přibývá. Násilně žene proti nám své podřízené.

Přichází por. Čeček, který dává nový příkaz, sednouti opět s 1. rotou do vlaku a obsaditi most přes řeku Samarku. Dojeli jsme však pouze do st. Lipjag a dále jsme nemohli, poněvadž na kolejích stojí vlaky bolš. zanechané, které se musí dříve odstraniti. Opatřili jsme si konservy a najedli se. Na nádraží odpočívají bratři od čtvrtého pluku. Mají všichni kasky. Jsou unaveni a zamazáni od posledního boje. Radostně nám vypravují o svém vítězství.

Než byla trať očištěna přijeli ostatní 2 roty od praporu, s nimiž jsme odjeli na rozjezd Krjaž, poslední to staničku před Samarou.

5. VI.

Před úsvitem nastupuje rota pochod k železničnímu mostu. Jdeme po železničním náspu po pěti. Úkol náš, obsaditi most přes Samarku, nemohl býti splněn. Byl chráněn bolševiky. Po vykonané rozvědce staví se zástavy. První četa na silnici, která vedla k převozu, ostatní ochranou broneviku a zbytek levé strany od dráhy. Později 2 čety vyslány do Slobodky, ležící na břehu Samarky. Obyvatelstvo vypravovalo, že měli jsme přijíti dříve, byli bychom mnoho rudých zde pochytali. Smáli se jim, co měli strachu a mnozí jak utíkali pouze ve spodním prádle. Jejich útěk nazývali "bezštannoje běgetvo". [1]

Bolševici míní Samaru brániti. Celý den jde dělostřelecká a kulometná přestřelka. K večeru utichá.

Jak leží naši na levo od tratě jsou překvapeni kulometným ohněm. To bolševici s kulometem vyšli si až ke strážnému domku, který byl tak na polovině mezi mostem a našim bronevikem. Bronevik popojíždí a kartáčem umlčuje kulomet.  Jsme posláni v ta místa na zástavu. Kulomet zde nechán i dva jeho ochránci mrtvi. Podle krve ti, kteří utekli, byli raněni. U kulometů hromada vystřelených nábojů. Děláme si okůpky hlavně za pomoci větších kamenů, kterých se zde hojně válí. Železniční násep je vysoký. Je to jediné místo, kudy se může k mostu přiblížiti.

60

[1] - v uvozovkách psáno azbukou