na stanici Andži. Předevčírem měli zde Japonci boj, při kterém ztratili 30 zabitých od band Plunchuzů. 3. a 4. četa má celou noc pohotovost. Za nedlouho jsme ve st. Čžtalanti. Po několika minutách dále. Než jsme dojeli do Jansši, u vagonu se dřívím se zavařilo ložisko osy a proto dříví musíme překládat a vůz zaměniti. Tím jsme se déle zdrželi, takže teprve o 11 hodině můžeme jeti. Místy se již objevují nízké křoviny. Blízko říčka Mjandyche, která jim dodává vláhy. Projíždíme údolím řeky a v 1 hod. zastavujeme na st. Mjaduche. Malá to hezká vesnička. Údolí pěkné s vysokými stráněmi, úplně holými.

V Mjaduche změna lokomotiv a brigády. Mineme zastávky Serbskij, Unar, Chožko, Nerekte a Chingan.

Vlak pomalu se šine. Jsme v kopcích a stoupáme k hřebenu hor. Za stanicí Chingan je tunel 3 1/2 versty dlouhý na 355. verstě. V tunelu je sklon. Projíždíme tunel šílenou jízdou za ohlušujícího rachotu v úplné tmě a obdivuhodnou smyčkou se spouštíme dolů.

Za tunelem zastavujeme na zastávce Petla. Jsme rádi, že jsme šťastně přejeli.

Sem přijíždí obrněný vlak Semenova, po jehož příjezdu jedeme dále. Tvoříme úplné kolo, takže podjíždíme trať, po které jsme přijeli. Již je tma, když po závratné rychlosti jsme dostihli stanice Buchedu. Zde stojíme. Číňané přichází obchodovat. Ačkoliv jedeme k jihu, je stále zima. Na vrchách leží sníh, nížiny bez sněhu, ale mráz citelný, takže celou noc topíme.

167