6. IX.

Ráno zabráno nepřítelem Staré i Nové Arakčino na levém břehu a odpoledne nastupuje na celém našem frontu.

Dopoledne první četa byla poslána na rozvědku do rokliny táhnoucí se z Pečišče směrem k nepříteli. Na druhém břehu Volhy silný artilerijský a kulometný boj. Těší nás jak jim naši dávají. Snad je přece od té Kazaně zaženeme. Toto nadšení bylo jenom chvilkové, neboť každý tušil, že odtud půjdeme.

Po vykonané rozvědce a vracení se do vesnice s úžasem pozorujeme, že linie protivníka na druhém břehu je proti nám rovnoběžně s naší vesnicí. To již tak daleko postoupili! A naše zástava (3. četa) dosud je 2 versty v předu.

Odcházíme k nim. Jdou na posici všichni. Budeme chránit Pečišče.

Léháme do řetězu v místech zástavy. Levé křídlo za roklinou (důstoj. rota) ustupuje. Protivník nás obchází. Jsme nuceni po několika výstřelech, které jsme dali na přivítanou bolševikům, ustupovati. Do mírného svahu, místy po zoraných polích, špatně se běží. Bolševíci museli mít nehoráznou radost. Stříleli po nás o překot. Zvláště kulomety pěkně nás kropily. Artilerie bila před nás.

Přes Pečišče ustupujeme na vysotu nad Vrchním Uslanem. Naši baterii, která jede zároveň s námi a chvílemi střílí, podařilo se dojeti na Uslan. Děla u vody musela býti zničena. Nebylo pro ně potahu.

Kopec nad V. Uslanem, který jsme obasazovali, byl celý od vzryvů rozvrtán. Byla do něho lehká i těžká artilerie. Zakopáváme se. Naše kuchyň musela po břehu za prudké palby kulometné. Bolševici stříleli i ze druhého břehu přes Volhu po cestě na břehu i po nás na kopci.

Mezi tím na přístavu Uslanském je hrozná panika od běžících ruských částí, které opustily levé křídlo. Utíkají houfně. A naši na posilu posílají 8 hochů. Jaká to ironie! Ruští vojáci skáčí do vody a po lodičkách za pomoci lopatek a pušek přepravují se pod obstřelem na druhý břeh do Kazaně. Poslední dělají jak zběsilí. Není více lodiček, nemají na čem by se přepravili. Vrhají se tedy do vody a dohánějí

98