vojáka. Časopis se nám líbil.

28. IX, Plukovní svátek.

Tříleté výročí posvěcení praporu České družiny. Budíček ve 4 hod. Na cestu nám poprchává, ale obloha se brzy vyjasní. Přicházíme na místo slavnosti. Cvičiště je upravené, ozdobeno vkusnou slávobránou, tribunami a besídkami z bělokurých bříz. Zkoušíme defilé. Na to sjíždí se hosté. Přijel velitel jz frontu gen. Volodčenko, který nás přehlížel. Všem vyznamenaným podával ruku. Byl přítomen komisař jz frontu, zástupce Ukrajinců, Poláků (Sokolové) a jiní hosté. Defilujeme po půlrotno s puškou na rameni. Dopadlo dobře. První půlrotu vedl prap. Vondřich, druhou pr. Novotný. Potom prapor za praporem s puškou k útoku, což působilo silným dojmem. To potvrdil i gen. Volodčenko slovy: "Vaše řady jsou groznymi". [1] Dělostřelectvo přijíždělo tryskem, což uchvacovalo. Byl to věru řídký krásný pohled na ukázněnou dobrovoleckou armádu za úplného okolního rozvalu. Generál nemohl ani promluviti, když děkoval. Potom hovořil komisař. Pobočník divisioního omlouval Mamontova. Dobře, že nepřišel. "Musel" býti jinde.

Odcházíme do stínu lesíka, kde obědváme.

Mezi obědem odehrává se fotbalový zápas, závody v běhu na dálku a s překážkami, v plné výzbroji vrh s bombou, načež následoval šachový turnaj. Představoval rusko-tureckou vojnu. Vybrali se tyto dvě armády, aby bylo možno opatřiti si kostýmy. Opatřoval si je každý sám u svých chozajek kromě fezů. Strojíme se ve stodole (po návratu nedostávalo se několik částí úboru - ruská baterie). Na rychlo ještě zkouška. Má se začínat, není ještě koní. Ve spěchu je přivádějí a armády rychle se seřazují k odchodu. V čele jedou štáby. (Sultán měl míti přepychový vůz, ale nesehnala se ani kára - jel tedy na koni.) Za nimi pěchota, kulometčíci (střelci) s kulomety a na konec dělostřelba (věže - povozky od maksimek). Na ruské straně byli zajímaví kozáci, na turecké osmahlí beduini. Byla na to pěkná podívaná. Hru řídil z naší roty br. Gregorovič. Trvala 1/2 hod. Hrána partie Morfy Domininger (hra 4 jezdců v obraně). Po hře se odchází za zvuků fanfár a jásotu diváků.

Předvedeny skupiny (1. prapor), devítky (2. prapor), cvičení s puškami (3. prapor). Nastupujeme ku prostným. Cvičí nás okolo 500. Tento počet dobrovolců ve vojenských šatech se zdvihnutými pravicemi povídal výmluvně o našem odboji a síle.

Byl i cirkus, který mnoho nepobavil.

15

[1] - poslední slovo je v azbuce