Příloha 2

Na cestu domů mořem.
Napsal Dr. R. Raše

Evakuační úřad československého vojska na Rusi
Několik rad a pokynů evakuovaným

Před naloděním.

Bratři, připravte se náležitě na dlouhou cestu po moři. Svoje věci včas prohlédněte, zbytečné vyhoďte nebo prodejte a kupte si potřebné věci pro sebe a své blízké doma. Při tom pamatujte, že místa na lodi je málo a že není možno, aby každý vezl s sebou celý krám. Vedle dobrého prádla, šatů, bot, zápisek, drobných památek, který každý už má, kupte si v lávkách našich předměty, jichž doma není nebo jsou tam drahé. Tedy: kávu, čaj, koření, hedvábí, kůži i nitě. Bratři mohou si též objednati balíčky po 5 kg, v nichž je káva, čaj a koření, které jim budou vydány v Singapuru - každý může dostati tři balíčky po 30 francích - které se mu strhnou z platu. Objednávací lístky na ně mají osvětové kroužky. Všecky věci se pečlivě složí v kufříky, koše nebo bedničky, které se dobře uzavřou a pokud možno obšijí plátnem. Na každém zavazadle napíše se osobní číslo a adresa. Zavazadla se odevzdají skladníku transportu.

Sebou na své místo vezme si každý plášť, pokrývku a ranec, v němž má prádlo, toaletní potřeby (mýdlo, kartáček na zuby, břitvu, hřeben), dále kartáče na šaty a boty, krém, dopisní papír i psací potřeby, zápisník a knížky.

Asi dva dny před naloděním každý musí být prohlédnut lékařsky. Potom se oholí, dá se ostříhat, vykoupe se nebo řádně celý omyje, oblékne čisté prádlo a jde podle určeného pořadí na loď. Tam dostane číslo na své místo a zůstane už při něm, aby nepřekážel ostatním. U každé čety ať je cihlička k žehlení prádla a šatů, proti rozmnožení se v nich hmyzu.

Na lodi.

Na lodi je málo místa, málo sladké vody a nakažlivé nemoci, požár nebo jiné neštěstí jsou nebezpečnější než na zemi.

Z toho vyplývají zvláštnosti života lodního a nutnost všecky předpisy přesně plniti, pro bezpečnost svou i jiných.

Předpisy ty obsahuje "Lodní řád", který vydá velitel transportu při vyplutí lodi. Lodní řád obsahuje:

Určení hodin ku vstávání a mytí, k vydávání jídla a mytí nádob, prohlídky nemocných a služby, kouření a koupání, ke spánku, pořad při poplachu atd. Po dobu jízdy je za loď i za všechno na ní zodpověděn kapitán lodi, za disciplinu a pořádek transportu velitel transportu. On má práva velitele pluku a jest povinen, pro bezpečnost všech trestati všechny, kteří z nerozumu a nebo z nedbalosti nekonají přesně předpisy lodního řádu.

V tom mu mají být nápomocni všichni rozumní a uvědomělí bratři, kteří chápou velkou zodpovědnost, kterou má velitel transportu za všechny.

Na lodi je málo místa, proto musí být všude ta největší čistota a pořádek. Každý uklízí hned po sobě každý papírek. Neběhá sem tam - navyká si klidu. Nekřičí, nemluví nahlas zbytečně. Nekazí vzduch, jehož je málo. Na lodi je málo sladké vody, proto s ní co nejvíce šetří. Na lodi požár je strašné neštěstí, proto nejen, že nesmí kouřit v podpalubí, ani zapalovat sirky a zapalovadla, ale nesmí je mít ani při sobě. Ke kouření je určené místo na palubě i čas ke kouření. Jednati proti těmto pravidlům je těžký zločin.

Nakažlivá nemoc jednoho ohrožuje všechny. Proto každý hned se hlásí u lékaře, cítí-li se nemocen, aby mohl být isolován, jedná-li se náhodou o nakažlivou nemoc.

Z lodi se nemůže celé dny i neděle jíti pryč, proto začíná nuda. Proti ní je nejlepším lékařem práce, zaměstnání, zábava.

Tak jako se dobrá nálada dá udržeti příjemným, veselým i poučným rozhovorem, tak se dá zkaziti bezúčelným naříkáním, nadáváním a škarohlídstvím. Nemáte-li povědět druhému něco poučného, veselého nebo příjemného, raději mlčte. Starostí má každý sám dost, nepotřebuje, aby mu jich druhý ještě přidával. Nejlépe je rozdělit si den a dodržovat přísně to rozdělení. Služba, tělocvik, učení, pozorování moře, četba a rozumný hovor, odpočinek, šachy a poslechnutí zpěvu a hudby a přednášky, to zažene nudu a zkrátí cestu.

Naše cesta vede tropy, proto musí každý se chránit před vedrem. Při horké době dne zůstane klidně ležet na svém místě a pohybuje se co nejméně. V té době jí co nejméně a nepije zbytečně.

Z nemocí při mořské plavbě hlavně trápí cestovatele "mořská nemoc". Vzniká působením stálého pohybu lodi i předmětu na ní na ústroj rovnováhy ( v uších, kde jsou tři na sobě v různých rovinách kolmě stojící kanálky, v nichž je tekutina, v které plavou konečky nervů a jimiž se předává změna mozku ) na žaludek a tím i na nervy jeho pohyb řídící i na zrakový nerv. Je to podobné jako při jízdě na kolotoči, houpání na houpačce, při jízdě na dráze atd. Jest tedy mořská nemoc nervového původu, hlavně přepadá lidi slabých nervů a slabé vůle. Léku proti ní není. Dá se ale potlačit silnou vůlí. Nemyslet na ni, zabrat se do něčeho usilovně ( do čtení, do hry, do zajímavého rozhovoru ). Také jeden na druhého může blahodárně působit. Absolutně je nemístné stále o ní mluvit, vysmívat se jí a bát se jí.

Jíst se má vůbec méně. Alkohol škodí. Někomu je lépe při bouři ležet na posteli, jinému na vzduchu.

Časté jsou poruchy žaludku na lodi. Nejlepším lékařem je hlad a mírnost v jídle. Zvláštní opatrnosti je třeba na zemi, kde nezvyklá nám jídla mohou vyvolat nemoc.

Při každém transportu je lékař a nemocnice. Při poplachu, na případ ohně nebo ztroskotání, který se má cvičit co nejčastěji, jde každý ihned na své místo, přesně plně, co mu bylo přikázáno. A v případě opravdového neštěstí koná to zrovna tak, jako při cvičení.

Vojáci, kteří léta stáli smrti vstříc, zůstanou klidni i proti rozbouřenému moři i při požáru.

V přístavech.

V přístavech jde se na zem jen s dovolenkou. Na zemi každý jednotlivec representuje celý národ, proto jest čistě oděn, oholen, ostříhán a jest zdvořilý. Jí-li někde, nejí nožem ani rukama. Nepije lihoviny. Nemá styk s ženami, to se mu může strašně zle vyplatit. A hlavně užije své vycházky, aby se poučil a měl z toho něco pro život. Neví nikdo, kdy co se naučil, bude moci potřebovati. Z přístavu pošle lístky svým bratřím, kteří zůstali ještě za ním. Budou mít z toho radost.

Popis plavby.

Naše cesta je kolem Asie, s počátku směrem jihozápadním, potom západním a nakone severozápadním. Objíždíme Koreu, Čínu, Indočínu, Annam, Siam, poloostrov Malaka (mezi ním a ostrovem Sumatrou), Indii (mezí ní a ostrovem Ceylonem, případně jižní Ceylon), Arabií, Malou Asií, Řecko a Dalmácií. Plujeme mořem Japonským (mezi Koreou a Japonskem), průlivem Korejským, mořem Východočínským, průlivem Formozským, mořem Jihočínským, průplavem Malackým, Indickým oceánem, zálivem Bengálským, Arabským mořem, zálivem Adenským, Rudým mořem, kanálem Suezským, Středozemním mořem a Jadranským mořem.

Vyplujeme z Vladivostoku asi na 43 rovnoběžce severní šířky, doplujeme až skoro do rovníku ku Singapuru a zase doplujeme na tuto severní šířku v Terstu. Nejjižnější město je Singapur, asi ve výši Konga v Africe a ústí Amazonky v Jižní Americe. Tedy opravdu tropy.

Celá cesta má asi 20.000 km. Rozdíl teploty pásem, kterými proplouváme, ukazují tato čísla:

Isotherma (čára spojující místa jedné teploty) ledna jdoucí jižně od Vídně přes jižní Koreu a severní Japonsko = 0°, jdoucí přes Vladivostok -15°, přes Singapur, Bombay a Aden +25°

Isotherma července: Vladivostoku + 20°, Singapuru, Bombaye + 25°, Adenu + 30°. Tedy ve Vladivostoku rozdíl zimní a letní teploty je 35°, v Adenu pak jen 5°.

Fauna a flora.

Rozdílům teploty odpovídá i fauna (zvířectvo) i flora (rostlinstvo) i obyvatelstvo těchto krajů. Flora až k výši Formosy (24° s. š.) je podobná naší zde. To znamená východoasijská flora, smíšenina severních a jižních forem. Dále na jih je t. zv. indická tropická flora. V okolí Hongkongu roste cukrová třtina, palmy, banány. U Singapuru mimo to i pepř, zázvor, skořice a všechny ostatní tropické rostliny. Do Adenu je africká flora. Fauna je také rozmanitá podle výše zeměpisné. Už od Šanghaje načínají opice a antilopy, které jsou skoro po celé cestě. Ve výši Singapuru žijí sloni, ve výši Adenu dromedáři a ovšem všechny ostatní druhy tropického ptactva i zvířeny. V moři jsou všechny možné druhy ryb, zvláště zajímaví jsou žraloci (rodí živá mláďata) nebo některé kladou vajíčka, jež se konečky zachycují na rostlině v podobě rohových taštiček obdélníkových. Mnoho delfínů, létajících ryb, sledují lodě. Zajímavé je světélkování moře, způsobené mikroskopickými živočichy ve vodě.

Přístavy a města.

Naše lodi staví v některých přístavech, aby nabraly uhlí a zásoby. Zastávky budou v Šanghaji, Hong Kongu, Singapuru, Adenu, Port - Saidu a v konečném přístavu v Terstu.

Šanghaj
Je dnes nejdůležitější obchodní město v Číně. Roste velice rychle. Roku 1892 mělo již 650.000 obyvatel. Leží ne přítoku řeky Jantse Buzaně a je klíčem k celé Jantse. Je spojen s městečkem drahou. Hlavním předmětem jeho obchodu je hedvábí a čaj. Je tam čínské město a evropské město. V něm anglický, francouzský a americký kvartál.
Hong Kong
Leží na ostrůvku před ústím řeky Kanton. 1842 byl odstoupen Anglii. Soustřeďuje se v něm celý obchod z jižní Číny. Je prostředník obchodu mezi Evropou a Čínou. Hlavní předměty obchodu jsou: cukr, rýže, uhel, petrolej, dřevo, mouka, bavlna, bambus, slonová kost, jantar, opium a boby. Přístav je svobodný. Porto franco. R. 1901 průvoz přístavu byl 14,559.000 tun. Obyvatelé hlavně Číňané (jen 1/4 žen), 2.000 Indů, 9.000 Evropanů. Čínské a evropské kvartály, četné fabriky a doky. Na ostrůvku rostou divoce pomeranče. Žijí tam želvy, jedovatí hadi a bílí mravenci, kteří ničí i dřevěné stavby. Často zhoubné tyfany.
Singapur
Anglický přístav. Město leží na ostrůvku Singapuru, roztáhnuté na 10 km na břehu. Dělí se na různé kvartály podle národností. Žijí v něm Číňané, Malajci, Klinga, Malabara. Zajímavá botanická zahrada, museum, 160.000 obyvatel (z nich 3/4 mužů), 90.000 Číňanů, 25.000 Malajců, 13.000 Evropanů. Přístav je dobře chráněn ostrovy. Jsou v něm veliké doky, veliké sklady uhlí (300.000 tun). Čilý obchod se všemi částmi světa. V Singapuru staví lodě, jedoucí na daleký východ i na indické ostrovy. Hlavním předmětem obchodu je olovo, gutaperča, pepř, ságo, rákos, káva, bambus, rýže, rohy, petrolej (z Ruska, Sumatry, Ameriky), uhlí (z Anglie, Japonska), stroje (z Germanie, Anglie). Mezi ostrovem Singapurem a poloostrovem Malaka je průplav, je 460 m široký.
Aden
Anglický. Leží na poloostrově na nejjižnějším bodě Arabie. Poloostrov je vyhaslý vulkán, na jehož východním svahu je město. Přístav je na severozápadní straně v zálivu Suraju. Je silně opevněn a je důležitým skladem uhlí a zboží. Zvláště pro vývoz smůly, kávy, per, perel, koží a kožešin. Roku 1891 měl Aden 41.000 obyvatel, hlavně Indů a Somálů. Pitná voda dobývá se destilováním mořské vody, protože cisterny nestačí.
Port Said
Leží 174 km od Kaira, na ostrůvku rozdělujícího jezero Mensalech od moře. Založen byl roku 1860, je vystaven velice pravidelně, většinou ze dřeva. Tři přístavy, dílny a doky stavební, společností kanálu Suezského. Dvě dlouhá mola vybíhají do moře (1.600 a 2.250 m dlouhá), význam jeho jako přístavu transitního stále stoupá. Roku 1893 měl 37.000 obyvatel, mezi nimi 12.000 Evropanů, hlavně Řeků a Francouzů.
Terst
Leží hned na břehu moře a návrších, skýtá krásný pohled. Dlouhé a široké molo St. Carlo je oblíbenou promenádou, jakož i nábřeží. V dálce je vidět z mola zámek Miramare. Terst je živé obchodní město s loděnicí St. Marco a čilým životem. Až do vojny zde byla silná česká kolonie a český hotel. V budoucnu bude hrát Terst pro náš obchod jistě významnou úlohu. V Terstu budou jistě už naše úřady, které se budou starat o další dopravu evakuovaných a zboží domů.

Víte, jaké všelijaké jsou zmotané zprávy o naší armádě nejen v cizím tisku, ale i u nás doma. Záleží proto mnoho na tom, jaký dojem učiníte na každého po celé cestě i v Terstu i doma a jediné musíte míti vždy na paměti: že Sibirjak je dnes čestné nazvání a že byl a je povinen vždy a všude jednati tak, aby Sibirjaci byli vzorem udatných, čestných, pevných a zdvořilých demokratů, jejichž jedinou snahou je, aby svobodná republika naším úsilím a strádáním vydobytá a osvobozená byla pravým domovem svobody, práce a pořádku.

182