"Bratři, pozdravuji vás s dnešním svátkem 1. výročí našeho vystoupení proti zrádným spojencům maďarsko-německého násilí, proti bolševikům. Jest tomu právě rok, co odhodili jsme poslední rozpaky a vrhli se na ty, kdo zaprodávali svobodu ruského národa a chtěli zničiti i svobodu naši.

V nesčetných bojích na ohromných pláních Ruska a Sibiře krvácelo a vítězilo č. sl. vojsko. Jestliže dnes s hrdostí vzpomínáme těžkých a slavných dnů právě uplynulého roku, s vnitřním uspokojením můžeme konstatovat, že hlavní úkol, pro který vstupovali jsme do č. sl. vojska, byl docílen: byla uznána nezávislost národa. Vždy věrně a čestně stáli jsme po boku spojenců i v dobách, kdy vítězství se kolébalo, věrně i čestně zastávali se nás spojenci při hájení naší věci.

Stejně věrně stáli jsme po boku bratrského národa ruského v dobách jeho největšího pokoření a krví č. sl. skropili jsme základy obrození velikého Ruska.

Památka prošlých velikých a slavných dnů minulého roku nikdy nevymizí z našich srdcí, ona povede nás k budoucnosti, ona bude nám vůdčí hvězdou na cestě naší do svobodné vlasti, abychom tam s klidným svědomím a hrdým čelem mohli předstoupit před soud našeho národa i vlády, abychom složili účty ze své činnosti.

Bratři, provolejme v tento den vládě č. sl. republiky v čele s jejím presidentem Masarykem třikráte Nazdar!"

Řeč gen. Syrového skončila trojnásobným provoláním "Na zdar!" č. sl. republice v čele s presidentem Masarykem. Vojska vzala k poctě zbraň a hudba zahrála národní hymnu "Kde domov můj?"

Zaznívá povel k druhému aktu slavnosti, k udílení vyznamenání hrdinům zaslouživším se v bojích v minulém těžkém roce.

Do středu náměstí před frontu vojsk vystupují důstojníci a vojáci štábu a přítomných částí navržení k vyznamenání. Za napjaté pozornosti mass našich vojáků i ruského obecenstva k dlouhým řadám hrdinů přistupují gen. Bowas, pluk. Menu i pluk. Sičev a za slavnostních zvuků fanfár z "Libuše" rozdělují vyznamenání naše, anglická, francouzská a georgievské kříže. Ceremoniál provázejí

132