z cihel. Ulice mrtvy. Obchody zavřeny. Za automobilem postupuje šajka. Město dobili. Vždyť se jim nikdo nebránil! Nastává drancování u buržujů.

11. III.

Od Pirjatina přijíždí část 5. pluku. Po prvé vidíme hochy druhé divise. Stále jsme byli od sebe odloučeni. Nejvíce pozornosti na sebe upoutal jejich strýček z Ameriky Dr. John Persič, muž temperamentní, který s praporem v ruce za průvodu hudby chodil po nádraží.

Přišly zvěsti o srážce čtvrtého, šestého a zápasného pluku u Bachmače, kde Němci utrpěli silnou porážku. Tím se nálada roty povznesla. Okolo půlnoci dostáváme vagony. Na četu jeden. Bude v něm ke 40 lidí. Opouštíme mohutné ohně na nádraží, u kterých jsme se za chladné noci ohřívali. Vagony jsou špinavé, znečištěné od uhlí a dobytka. To nás nermoutí. Hlavní věc, že pojedeme. Sháníme desky, kde se dá, abychom se mohli trochu pohodlně umístit. Opatřili jsme si je v blízkém skladu. Je to krádež, ale utěšujeme se tím, že to zachráníme tak před Němci. Na nádraží stále mocně hoří smolné sudy, naše ohničky, jak plápolající pochodně. Jsme rádi, že sedíme v "teplušce". Kolem nás noc krásná, ozařovaná kmitajícími krvavými jazyky plamenů. Odjíždíme.

Drahou z Priluk k Penze.

12. III. - 14. III.

Cestou sháníme kamínka do vagonů, neboť slovo "tepluška" jistě není odvozeno od slova teplo. Podjíždíme k Bachmači, kde Němci pustili několik granátů na náš "ešalon", ale bez výsledků. Náboje rvaly se v železničním náspu a ten, který prolétl vagon, se neroztrhl. Máme z toho radost, jakou máme "kliku"! Jedem dále. Nádraží mají vzhled přífrontový. Vojsko, válečný materiál, naložené baterie a p. Jedem pomalu. Před námi množství našich vlaků. Teprve za Vorožbou se trať uvolnila a jedeme rychleji.

15. III.

Stanice Lgov, křižovatka Kijev - Kursk, Charkov - Brjansk.

16. III.

Stojíme v Lukaševce, 50 verst před Kurskem již 1/2 2 dne. Hoši vydali se do vesnic u trati pro chléb. Je o něho bída. Dostáváme kousek. Ještě dobře, že obědy jakž takž ujdou. Vypadá to jako když nastupují

39