jako had se vine. Obilí je místy posekáno a je v panákách. Někde ještě vůbec stojí, ačkoliv již mrzne. Na vodě led a místy sníh. Stále ještě jedeme podél řeky Selengy, která je nám po pravé straně.

O 1/2 4 odp. dostihli jsme st. Chilok. Zde mění se brigáda a lokomotiva. Při té příležitosti rozdávána večeře. Celou noc jedeme velice rychle, chvílemi až šíleně.

14.X.

Stojíme déle na stanici Černovskaja, při opuštění jí jedeme kolem velkého rybníka. Kraj není již tak pustý. Je zde hodně půdy obdělané. Ráno v 7 hodin jsme na stanici Čita I. Zde do kuchyně nabíráme vodu. Hlavní nádraží Čity projíždíme bez zastávky. Leží za řekou Čitou, přes kterou vede železniční most. Město samo je rozházené.

Projíždíme st. Atamanovka a Kručina. Ujeli jsme celkem 1.020 verst. Krajina je stále hornatá, místy skály nebo stráně skoro kolmé. Kolem trati se vine řeka Čita.

Na chvíli stojíme ve st. Makačevo a zastávce Turinskoje. Vesnička u ní malá, chudá, dřevěná. Potom dále lesy.

V 1 hod. dojeli jsme do velké st. Karinskoje. Změna lokomotivy a brigády. Na ochranu trati jsou zde Japonci.

Ve 3 hod. stavíme v Adrianovce. Budem zde státi déle a proto se vyvádějí koně. Stanice je v dolině - kolem vysoké stráně. Na vedlejší koleji stojí obrněný vlak oddílu vojsk Semenova. Před stanicí veliký most přes řeku Ingodo.

Odtud jedeme pomaleji. Trať je jednokolejná až do Nikolska. Táhnou nás 3 lokomotivy. Je veliké stoupání. Vlak náš na některých zatáčkách tvoří půlkruh i více.

165