Naše rota odešedší včera jako stráž do gub. věznice nemohla býti přítomna.

Na to ke 12 hod. odjel.

D. č. 408. Přehlídka 1. pluku J. Husi vrchním velitelem č. sl. vojsk gen. Janinem.

Včera o 11. hod. dopolední přijel gen. Janin se svým štábem k 1. pluku, jsa očekáván polit. plnom. B. Pavlů, velitelem č. sl. vojska na R. gen. Syrovým se štábem, velitelem II. divise pluk. Voženílkem, velitelem 1. pluku a celým 1. pl. seřazeným před kasárnami. Přijav hlášení velitele pluku obešel gen. J. frontu, načež omluvil se nedostatečnou znalostí našeho jazyka, řekl rusky asi toto: "Již dávno od té doby, co jsem přišel do Sibiře, chtěl jsem vás navštívit. Ponejprv jsem viděl první pluk před zborovským nástupem. Dobře si vzpomínám na bahnitou říčku, na vesnici Pecuvku a na pluk, který se tam chystal k boji. Od té doby se mnoho změnilo, prodělali jste mnoho nástupů, které vás přivedly z Ukrajiny sem do Sibiře.

Ano, mnoho se změnilo od té doby, co jsem vás viděl poprvé. Č. sl. národ tehdy nebyl svobodný, v Praze hospodařili Němci. Nyní je u vás doma svoboda a vláda svobodné republiky. Řeknu podle pravdy: činy č. sl. vojáků v Sibiři mnoho přispěly k zesílení mravního vlivu vašich tvůrců a celého vašeho národa - měl jsem příležitost pozorovat to osobně, když jsem vedl výcvik č. sl. vojska ve Francii.

Jsem pevně přesvědčen, že dílo osvobození č. sl. národa bude dovedeno do konce. Avšak třeba říci, že ještě všechno není skončeno. Největší překážky jsou odstraněny, ale nutno ještě mnoho pracovat a se namáhat.

Nyní řeknu několik slov ne jako vrchní velitel č.sl.vojsk, nýbrž jako příslušník francouzského národa, který má v duši staré dědičné přátelství k národu č.sl. Je škodlivé vše, co může otřásti mravním vlivem vašeho národa. Vy víte, o čem chci mluvit. Vy, jako dříve, když jste bojovali na Ukrajině, na Rusi a na Sibiři, tak i tyto dny prokázali jste svému národu službu velmi cennou a prospěšnou. Jak jste jednali dříve, tak jednejte i dále! A když v Čechách budou mluviti o vás, budou vždy mluvit jako o pluku, který je pro druhé vzorem.

Již dávno přáli jste si svůj památný prapor ozdobit řádem a to plným právem, protože vyznamenání zasloužili si nejen vojáci pluku, nýbrž i pluk jako celek. Jsem rád, že mohu dnes vyplniti toto staré přání vaše, moje i druhých představitelů naší vlády. Jsem přesvědčen, že váš pluk i v budoucnosti bude vždy příkladem druhým."

Po jednohlasném provolání plukem "Na zdar!"

136