putování, zklamání a vítězství, různé duševní stavy. Náš nervový systém vydržel více než nervy Němců. Kolem nás rozklad, my semknuti, duch zvítězil nad tělem. Obklopovalo nás moře požárů a my tisíce km od vlasti jsme uprostřed té hořící prerie. Kolem ještě požár nedohořel. Musíme býti ocelí, která nerezaví, jak píše Machar. Pak dokončíme své dílo slavně. Naše nervy musí vydržeti poslední napjetí.
Státní samostatnost národa není cíl, nýbrž prostředek.
Pohřeb poručíka Karla Millera, našeho bývalého velitele praporu. Zemřel nemocí.
Po velkých vítězstvích Rusů ztracena náhle Ufa. V čem je vina?
Dovídáme se o poměrech jak bylo doma podle vracejících se zajatců.
Invalidi budou odjížděti do vlasti.
Jsa operován zemřel v Čeljabinsku chef naší roty podplukovník Karel Vašátko. Rota odjíždí jemu na pohřeb. Mrzne jen vše praští.
Děžurnyj generál štábu čes. sl. vojsk na Rusi podpl. Karel Vašátko narodil se dne 13. VII. 1882 v Letohradě u Rychnova nad/Kněžnou. Končil 8. třídu gymnasia v Rychnově a universitu v Praze. 1914 vstoupil jako dobrovolec do České Družiny, s níž súčastnil se všech pochodů a bojů proti nepříteli. Je majitelem křížů sv. Jiří všech čtyř stupňů a řádu sv. Jiří I. stupně, řádu sv. Stanislava 3. stupně s meči a stuhou a medailí sv. Jiří 2, 3, 4 stupně. V dubnu roku 1916 jmenován byl zástupcem důstojníka 9. roty 1. pl., odkudž jmenován 6. V. 1916 do 2. pl. a naznačen mladším důstojníkem 5 roty, 8. června 1916 jmenován praporčíkem
122
[1] - začíná rok 1919