Za to dnes je dlouhý namáhavý pochod do N. Bykova, 40 verst. Dokonce musí naše rota stranou do Petrovky. Za naší námahu byli jsme přivítáni pěknými byty. Při pochodu jdeme v úplném pořádku (bylo bláto), ačkoliv druhé roty jdou po mezích a stranách silnice. Do Bykova vcházíme za zpěvu.
Dnes oddych. Nemůže se dále. Koně jsou úplně v blátitém terénu strháni. Musíme tedy čekati, aby trochu pookřáli. Náš oddych netrval dlouho. Sotva že jsme si koupili ze zdejšího cukrovaru cukr, šli jsme do vesnice 6 verst vzdálené sbírat koně, které mužíci si přivlastnili z rozkradeného "folvarku". Neobešlo se to bez ostrých výstupů, střelby a pláče žen. Lidé byli celí zděšení. Přivedli jsme několik koní tak nám potřebných. (Dávali se kvitance od N. R., která se zavazuje vše zaplatiti.) Večer jsme se vrátili. V noci jsme byli opět vyrušeni trubkou. Svolávala se rota. Spali jsme jak zabití a proto pozdě jíme a připravili se k oddychu. Nešli jsme však nikam. Hořela v Bykově stodola, kde bylo střelivo naší kulometné roty. Bylo založeno asi obyvatelstvem, u kterých pro rekvisi jsme ztráceli lásky.
Ráno o 8. hodině shromáždil se pluk na náměstí. Plukovník Štěpánov nás pozdravil, načež jsme se vydali na pochod. Nebylo roty, aby si nezazpívala. Došli jsme do Makejevky. U cesty bylo vidět, že zde táhlo vojsko. Leželi zabití psi od předcházejících pluků. Divili jsme se, co všechno tropí a na nás jako na posledních se vše vybíjí. Bylo to zakázáno již před Kijevem, nebo neví se byli-li zadní napadeni nebo jestli střílí pro zábavu. S tíží sháněli jsme povozky. Většinou jeli s předcházejícími částmi a kdo již se vrátil, mnoho ochoty nebylo jeti znovu. Musel. Vraceli jsme povozky i na cestě a jeli znovu s námi. Chytřejší mužíci proto raději zajížděli od silnice hluboko stranou, aby se šťastně dostali domů.
Br. Turek před umístěním po chatách oznámil, že bude smluven mír s Německem za hrozných podmínek pro Rusko. Jak musí býti v srdci opravdovým Rusům! Prof. Masaryk je zdráv v Moskvě. Ke konci zmiňuje se o naší situaci praví, že mohou nastati chvíle
37